"Óda" na ... muže

Mám doma muže,

který vždy může,

jen doma problém má,

jsem za ním nejspíš já.

Všude se chová vzorově,

společník usměvavý,milý.

Doma je jako jezevec,

kterého právě postřelili.

Bručí a vrčí na všechny strany,

já pláči pak v koutě, na duši šrámy.

Arogance a nezájem

na denním pořádku.

Už nevím co s životem,

vše jde nějak špatně - pozpátku?

Jak ukázat jeho pravou tvář,

když skrývat ji skvěle dokáže?

Buď milá a nesýčkuj !,

Kde kdo mi hnedle přikáže.

Skvělého muže přece máš..

Ach, kéž byste věděli.

Přeji si být pro něj cizí,

a zažívat to, oč s vámi se podělí.

Humor a smích a ochotu,

laskavost na každém kroku.

Já zažívám doma samotu,

a slzu mám často v oku....

/vlastní tvorba/