Zvesela - tentokrát o dětech

Ptá se osmnáctiletý syn svého otce:

 "Tati, mám Ti vyprávět, jak jsem jel dneska ve Tvém autě,

 nebo Ti stačí, když si to přečteš zítra v novinách? "

***

"Tati, co znamená, když muž řekne o ženě, že je plnoštíhlá?"

"To znamená, že je muž gentleman", vysvětluje táta.

***

"Mami, bráška snědl mouchu,

 ale neboj se, už jsem mu dal sníst prášek proti hmyzu.

***

Ptá se holčička z nóbl rodiny: "Mami, co je to anděl?"

"To je takové děťátko jako ty, jenže má křídla a může lítat."

"Tak proč teda táta říkal mé slečně vychovatelce, že je anděl? Copak lítá?

"Zatím ne, ale brzy poletí..."

***

Přijde Pepíček domů a povídá:

"Mami, představ si, že jsem dostal jedničku z matematiky."

Maminka: "Vážně?"

Pepíček: "Ale néééé, jenom si to přestav."

***

Jde chlapeček v noci okolo ložnice a slyší divné zvuky. 

Podívá se klíčovou dírkou, zakroutí hlavou a říká si pro sebe: 

"A když si já cucám palec, tak to se může zbláznit!"

***

Otec se synem pozorují hořící dům a malý synek se ptá: 

"Tatííí a nebudou už ta vajíčka hotová?"

/zdroj Internet/

Murphyho zákony - o ženách, mužích, vztazích

Zákon nevěry: 

je-li muž ženě nevěrný, je to proto, že je arogantní sobec a nechápe citlivou ženskou duši.

 Je-li nevěrná žena, je to proto, že je muž arogantní sobec a nechápe citlivou ženskou duši..

***

Řekne-li dáma "ne", myslí tím, "snad".

 Řekne-li "snad", myslí tím "ano".

 Řekne-li "ano", pak to není žádná dáma...

***

Po svatbě zůstanou vaše práva a povinnosti v průměru stejné, jako před ní.

 Povinnosti se zdvojnásobí a práva se smrsknou na polovinu :)

***

V lásce není důležité zvítězit, nýbrž zúčastnit se.

***

Žena nikdy nezapomene na muže, kterého mohla mít.

 Muž na ženu, kterou mít nemohl...

***

Když se zamilují, není mezi moudrým mužem a bláznem žádný rozdíl.

***

/zdroj Internet/

Kdo nezvrací, pije pod své možnosti

Tohle mi řekl můj muž, když mě v neděli ráno už asi po páté poslouchal, jak se snažím ze svého žaludku na záchodě vydolovat vše, co jsem do něj den předtím dostala, a upřímně, vůbec netuším jak. Vlastně tuším...tedy do určité doby. Pak už mám jen jedno velké, obrovské okno. Vlastně posledních pár let piju minimálně, nemám na to čas a energii, zato mám dostatek zodpovědnosti k mateřství. Tentokrát šla ale zodpovědnost stranou, dítko vyfasovala babička a maminka se pod dohledem tatínka střískala jak zákon káže. Proč? Nevím. Možná už maminka potřebovala zcela vypnout. Maminka je totiž trochu workoholik, puntičkář a pedant a k tomu hodně přemýšlivá. Už sice za těch více než 30 let pochopila, že není Matka Tereza a nespasí svět, ale i přesto se jí pořád mnohé věci, a události dotýkají více, než by musely. 

Poslední dny byly opravdu ošklivé. Vracejí se mi dlouhodobé zdravotní problémy, maminka mojí milé kamarádky umřela. A to mi ještě v únoru kamarádka psala, že na její maminku leze asi nějaká hnusná chřipka, které se nemůže zbavit.. Očividně to chřipka nebyla :(. Po cestě do práce míjím místo se svíčkami a plyšáky věnované malému chlapci, jehož život zde před pár dny zcela vyhasl. Vžívám se do situace rodičů a z očí mi chtě nechtě tečou slzy. Sama mám obdobně staré dítě a při představě, že najednou není mě přepadne taková úzkost, že se nemohu ani pořádně nadechnout. Já vím, že jsou horší a lepší dny, ale těch horších je teď nějak více. Více dní protkaných strachem, úzkostí a zlobou nad tím, proč? 

Objímám své milované dítě, v poslední době častěji, než by si asi přálo :). Ale musím. Vždy, když jej obejmu cítím, že všechno je, jak má být. Tak a teď je to správně. Nechci cítit nic víc. Nechci vnímat to všechno zlé, co se kolem děje....

A pak tu je ještě ta příhoda s alkoholem..Někdo pije běžně, já si sice sem tam nějakého panáčka nebo pivko také dám, ale jsem od narození extrovert a menší šílenec, takže alkohol k odvázání nepotřebuji. Tentokrát jsem ale asi potřebovala nějak zcela vypustit to zlé. To, od čeho mi nepomůže ani objetí toho mého milovaného malého pokladu. Potřebovala jsem zcela přehlušit a vymazat sled událostí posledních dní.. A musím říct, že jsem to dokázala naprosto dokonale. V den přehlušování mi bylo skvěle, a další den mi bylo strašně. Ale...efekt to splnilo. Dva dny jsem nemyslela na nic špatného, nic, co se kolem mě děje. Jeden den mi přišel svět krásný a naprosto v pořádku, druhý jsem se snažila dostat do normálu, paradoxně toho, ze kterého jsem měla akutní potřebu utéct...

Co jsem tímhle příspěvkem chtěla říct? Nenabádám vás k alkoholismu, nedávám k dobru nějakou radu či poučení. Dnes jsem se prostě jen potřebovala vypsat. A proč vlastně ne, je to můj blog a mám na to plné právo...Právo si občas jen tak bezcíleně postěžovat....

/vlastní tvorba/