pondělí 15. prosince 2014

OBĚ v jedné době

Ach moje ženy,
jste ublíženy.
Vybrat jsem si nemohl,
Na to jsem se nezmohl.

Jedna krásná, druhá též,
vztahy provázela lež.

Krásné ženy jsou má slabost,
promiňte mi dámy.
Ženy prostě chci mít všechny,
ať nedá, či dá mi.







/vlastní tvorba/

středa 10. prosince 2014

Krize středního věku

Koupil jsem si Lamborgini,
nasadil si uplé džíny.
Chci být prostě více cool,
a ne stárnout, nosit hůl.

Je mi "teprv" padesát
a jsem ještě mladý chlap!

Milenku jsem vyměnil za svou věrnou ženu,
v hlavně nějak mi přeskočilo, do čeho se to ženu?

..........

Co si to tu dokazuji? 
Trapně se všem ukazuji.
Stárnutí mě dohnalo,
dost mě to vylekalo.

Chovám se teď jako debil.
Co jsem pos..l, nevrátím.
Milenka mne opustila,
konec lásky - závratí.

Moje děti kroutí hlavou,
nechápou mé chování.
Neunes jsem stárnutí,
teď mě mrzí selhání.

Manželka i děti jinde,
milenka šla za mladším.
Bouráka jsem radši prodal,
teď mi zůstal jenom splín.

Chlapi prosím, neblbněte.
Stárnutí vám přidá šarm.
Milenky si nehledejte,
važte si svých vlastních dam!








/vlastní tvorba/

úterý 2. prosince 2014

Přituhuje

Zima jako na Sibiři,
dva centimetry ledu...
 na Vysočině čtyři!
A dnešní cesta do práce?
To byla prostě legrace!

Jak to ta Sáblíková dělala?
Přece jsem na ní koukala.
Že bych to také zkusila?
Do práce si zabruslila?

Pravá, levá, ruce vzad,
jen si nepřivodit pád.
Ještě nejsem na místě,
pořád se cítím nejistě.

Pevná půda pod nohama,
zas se cítím jako dáma.

Sedím v teple kanceláře,
koukám venku na cestáře.
Snad to dobře posolí,
a náledí povolí.

Z práce už půjdu v pohodě,
ne po ledu, jen po vodě.








/vlastní tvorba/

úterý 25. listopadu 2014

Svátek

Co to vidím v kalendáři?
Svoje jméno. Jak tam září!
Dneska svátek já svůj mám,
copak s tím jenom udělám?

Brácho, zvu Tě na panáka.
Pořídíme si bezva draka.
Koukáme na dno sklenice,
to zase bude opice.

Opice nebo drak,
zapít se to musí!
 Tak či tak..









/vlastní tvorba/

pátek 21. listopadu 2014

Láska na dobu určitou


Láska na dobu určitou?

Šílený nápad, nebo ne?
Nevydrží - ta pomine. 

Každá zamilovanost jednou opadne,
proč to hned zavrhovat? 
Vždyť to nějak dopadne.

Pojďme to zkusit, býti spolu,
leťme jen nahoru,
žádný pád dolů.

Leťme k výšinám,
vyhněme se pádu,
jsme jako blázni dva,
neplánujem zradu.

Láska na dobu určitou,
trvá vždy jenom krátce.
To krásné však v srdci zůstane,
díky té lásce - KRÁTKÉ.

Děkuji za lásku
na smluvenou dobu.
I když to bolelo ..moc...při odchodu.




Věnováno, kdesi tam, někomu...






/vlastní tvorba/

neděle 16. listopadu 2014

Depka

Podzimní depka na mě padá
a to Tě mám, podzime, opravdu ráda.
V mozku to hlodá, srdce mi buší,
co opravdu skrývá, málokdo tuší.

Vyženu z hlavy své černé myšlenky,
nahodím úsměv a trochu tvářenky.
Nasedám do auta a jedu "shoppovat"
fakt už mě nebaví, zas doma depkovat.







/vlastní tvorba/

středa 5. listopadu 2014

Inspirováno dnešním obědem

Faldík sem a faldík tam,
co jen s nimi udělám?
Budu makat v posilovně?
Nebo začnu běhati?

Dostala jsem skvělý nápad!
"Lásko, pojď se zahřáti."
Protáhneme svoje těla, 
ráda bych Tě dneska měla.

Ušetříme ze fitness,
budem hubnout skrze sex!








/vlastní tvorba/
Představení 

Nevím, zda-li na kompletním jméně záleží. Jsem prostě Káťa. Narodila jsem se ve znamení Vah, což více méně popisuje a definuje mou osobu celkem výstižně. Mám lehce přes třicet a můj život je jako křivka z EKG. Neustále skáče nahoru a dolů. Za ta léta, co jsem na světě a vlivem zkušeností se už trochu bojím být šťastná, protože každé štěstí je paradoxně vykoupeno neštěstím. Co se mé osoby týče, přímou úměrou. Největší mé životní štěstí bylo narození vymodleného syna, které mě skoro zabilo. Ale potkala jsem po cestě ke smrti pár fajn chlápků v bílých pláštích, kteří mě vytáhli ze spárů té přemrštěně hubené paní s kosou. Díky jim za to. 

Co se týče chlapů, mám doma dva. Jednoho, se kterým jsem původně chtěla strávit jen jednu noc a nějak se to zvrtlo. V současné době se blíží počet našich společných nocí k číslu 2600. Druhého, kterého jsem si vysnila už v sedmnácti. Sice jsem se k němu dopracovala až o 12 let později, ale čekání se vyplatilo. Už v porodnici hrál jednoznačný PRIM, i když byl o polovinu menší než jeho řvoucí spolubydlící. Nebýt letošních planých neštovic, které si i přes můj neustálý zákaz a veškerou snahu rozškrábal, čímž si vytvořil několik ne zrovna slušivých jizviček, klidně by mohl plnit stránky katalogu Next. 
 

Proč Vás seznamuji se svou osobou a svými chlapy? Protože se kolem nic bude točit mé vyprávění, mé blogové příspěvky. Samozřejmě ne jen o nich. Ale právě lidé a situace kolem nás, mi jsou velmi dobrou inspirací. Proto budiž pochváleni chlapi, protože bez nich dámy, by byl život jedna velká nuda.