Miluji ho,..ale nepatří jen mně

Máš mnoho tváří,

teplo i chlad.

Naděje, láska, občas i pád.

Jak na horské dráze

nahoru a dolů.

Náruč má se otvírá,

zas budeme spolu.

Mé srdce zažívá prazvláštní pocity,

takhle mne rozhodit, umíš jen, pouze TY.

Jsi rozmanitý jako žádný jiný.

I když s Tebou občas, vyplaví se splíny.

Miluji Tě ale víc než ty ostatní...

I když Tvůj chlad mě mnohdy ochromí.

Jsi tak krásný, až nohy se podlomí.

Svou krásu dáváš na obdiv všem.

Tisícům, ba miliónům jiných žen.

I ony se Tě mohou nabažit dosytosti,

nechat se unášet Tvou divokostí.

Zažívat s Tebou bolest i potěšení.

Mají Tvou přítomnost,...každodenní.

Dlouhou dobu jsem na Tebe čekala.

Teď konečně jsem se dočkala.

Cítím Tvou přítomnost na svém těle,

chvěji se a přitom je mi neskonale - skvěle.

Pronikáš mi až do morku kosti.

Můj stav už hraničí se závislostí.

Chci Tě mít pro sebe delší čas.

Nejde to. Truchlím..spálí Tě mráz.

Užijme si proto naše krátké chvíle nevinné,

než mi zas odejdeš...

Miluji Tě..podzime ! 

/vlastní tvorba/