Představení
Nevím,
zda-li na kompletním jméně záleží. Jsem prostě Káťa.
Narodila jsem se ve znamení Vah, což více méně popisuje a
definuje mou osobu celkem výstižně. Mám lehce přes třicet a můj
život je jako křivka z EKG. Neustále skáče nahoru a dolů. Za ta
léta, co jsem na světě a vlivem zkušeností se už trochu bojím
být šťastná, protože každé štěstí je paradoxně vykoupeno
neštěstím. Co se mé osoby týče, přímou úměrou. Největší
mé životní štěstí bylo narození vymodleného syna, které mě
skoro zabilo. Ale potkala jsem po cestě ke smrti pár fajn chlápků
v bílých pláštích, kteří mě vytáhli ze spárů té
přemrštěně hubené paní s kosou. Díky jim za to.
Co se
týče chlapů, mám doma dva. Jednoho, se kterým jsem původně
chtěla strávit jen jednu noc a nějak se to zvrtlo. V současné
době se blíží počet našich společných nocí k číslu 2600.
Druhého, kterého jsem si vysnila už v sedmnácti. Sice jsem se k
němu dopracovala až o 12 let později, ale čekání se vyplatilo.
Už v porodnici hrál jednoznačný PRIM, i když byl o polovinu
menší než jeho řvoucí spolubydlící. Nebýt letošních planých
neštovic, které si i přes můj neustálý zákaz a veškerou snahu
rozškrábal, čímž si vytvořil několik ne zrovna slušivých
jizviček, klidně by mohl plnit stránky katalogu Next.
Proč
Vás seznamuji se svou osobou a svými chlapy? Protože se kolem nic
bude točit mé vyprávění, mé blogové příspěvky. Samozřejmě
ne jen o nich. Ale právě lidé a situace kolem nás, mi jsou velmi
dobrou inspirací. Proto budiž pochváleni chlapi, protože bez nich
dámy, by byl život jedna velká nuda.
