Představení 

Nevím, zda-li na kompletním jméně záleží. Jsem prostě Káťa. Narodila jsem se ve znamení Vah, což více méně popisuje a definuje mou osobu celkem výstižně. Mám lehce přes třicet a můj život je jako křivka z EKG. Neustále skáče nahoru a dolů. Za ta léta, co jsem na světě a vlivem zkušeností se už trochu bojím být šťastná, protože každé štěstí je paradoxně vykoupeno neštěstím. Co se mé osoby týče, přímou úměrou. Největší mé životní štěstí bylo narození vymodleného syna, které mě skoro zabilo. Ale potkala jsem po cestě ke smrti pár fajn chlápků v bílých pláštích, kteří mě vytáhli ze spárů té přemrštěně hubené paní s kosou. Díky jim za to. 

Co se týče chlapů, mám doma dva. Jednoho, se kterým jsem původně chtěla strávit jen jednu noc a nějak se to zvrtlo. V současné době se blíží počet našich společných nocí k číslu 2600. Druhého, kterého jsem si vysnila už v sedmnácti. Sice jsem se k němu dopracovala až o 12 let později, ale čekání se vyplatilo. Už v porodnici hrál jednoznačný PRIM, i když byl o polovinu menší než jeho řvoucí spolubydlící. Nebýt letošních planých neštovic, které si i přes můj neustálý zákaz a veškerou snahu rozškrábal, čímž si vytvořil několik ne zrovna slušivých jizviček, klidně by mohl plnit stránky katalogu Next. 

 

Proč Vás seznamuji se svou osobou a svými chlapy? Protože se kolem nic bude točit mé vyprávění, mé blogové příspěvky. Samozřejmě ne jen o nich. Ale právě lidé a situace kolem nás, mi jsou velmi dobrou inspirací. Proto budiž pochváleni chlapi, protože bez nich dámy, by byl život jedna velká nuda.